Prolog aneb slovo úvodem

Vítejte na mých stránkách. Není to moc originální, že? Jako vždy je nehorší začít a dlouho jsem přemýšlel co zde napsat. Spisovatelský blok, takže se musíte spokojit se standardní úvodní větou.
Je to málo? Máte pravdu, tak si uvařte ke čtení kávu nebo si dopřejte jiný dobrý nápoj a jdeme na to. Jo a mimochodem, jmenuji se John. K tomu jménu se ještě dostaneme později. 😉

Něco málo o mě

Vezmu to jenom ve zkratce, tak prosím hned neutíkejte. 😀 Vždy jsem rád četl. Musím říct, že opravdu hodně a nespočet knih jsem přečetl během jednoho dne. Měl jsem obsáhlou knihovnu, kterou jsem dlouhé roky dával dohromady, kde bylo vše pěkně seřazené podle stylu a autora. Jedno krásné ráno jsem se probudil a došlo mi, že tenhle život není pro mě. Nechtěl jsem pouze zážitky z knih, chtěl jsem svoje vlastní a tak padlo rozhodnutí, že všemu dám vale, sbalím si ruksak a pryč. Začal jsem cestovat po různých zemích, abych poznal jiný styl života a také kulturu, ale jak se praví, tak nejenom zážitky je člověk živ, takže samozřejmě všude, kde na nějakou dobu zakotvím, si najdu práci. Nejhorší na tom bylo, že jsem si nemohl knihy vzít sebou, protože jsem limitovaný objemem batohu na zádech, s kterým vandruji.

Jenom trochu odbočím. Asi je mi jasné, co teď namítáte a zajisté máte pravdu, že doba pokročila a dnes jsou elektronické čtečky knih, ale pro mě to není kniha pokud v tom nemohu listovat, necítím vůni papíru a jeho strukturu pod prsty. Prostě mít něco fyzického, skutečného v ruce a ne pouhý shluk dat.

Po čase mi přeci jenom začali scházet všechna ta dobrodružství, co jsem v knihách vždy při četbě prožíval a fantastické světy, které jsem díky nim mohl navštívit. Roky ubíhali a jedno dne jsem si uvědomil, že se mi v hlavě začali rodit úplně nové příběhy, které si žijí vlastním životem. Brzy jsem začal mít v hlavě přecpáno, jak v hospodě při šťastné hodince, a tak jsem si řekl, že bude lepší převést ty nové světy do psané formě a vdechnout jim život. Od malička mě bavila tvůrčí činnost a teď na staří jsem si řekl proč se nevrátit k tomu co člověka naplňuje a baví.
Takže to je ve zkratce vše o mě. Koukám, že to ani není moc dlouhé. Co říkáte? Ehm… dobře, už mlčím. 😀

Proč jsem zde zveřejnil moji tvorbu

Psal jsem a psal, kdykoliv byl čas nebo lépe řečeno síla. Stále jsem dost cestoval a ještě cestuji, ale k tomu samozřejmě pracuji, abych měl na živobytí. Jenomže ono není nic snadného sednout k notebooku po deseti hodinách fyzické práce a neusnout u toho. Věřte, že párkrát se mi to už stalo. Nehledě na druhou stránku věci, když jsem někdy tak vyčerpaný, že dokonce můj mozek vyvěsí cedulku ‚Nerušit!‘ a přepne na autopilota. To potom už nenapíšu ani řádku.

Musel jsem se rozhodnout, co od života očekávám. Odpověď byla okamžitě jasná. Už nechci psát do šuplíku a také jsem ve věku, kdy se člověk ohlíží za svým životem a přemýšlí, co vlastně po sobě zanechal, kde je nějaký jeho odkaz. Došlo mi, že se musím vrátit na začátek, k tomu co jsem měl vždy rád. Něco tvořit, být opět kreativní a hlavně něco po sobě zanechat, a proto jsem se rozhodl vydat knihu. Skutečnou, hmotnou, papírovou knihu.

Je mi jasné, že pokrok nejde zastavit a nemám nic proti elektronickým knihám, které můžou být šikovný doplněk na cesty té skutečné – papírové, ale jak už jsem napsal výše, tak tohle osobně nepovažuji za opravdové knížky.

Teď možná namítnete, že měsíčně se vydávají stovky kusů beletrie a moje kniha bude jenom kapka v moři. Zde bych si dovolil oponovat, že nebýt těch kapek, tak moře neexistuje a každičká z nich se počítá a má své opodstatnění.

Hm… vydat knihu, ale jak?

Po zjištění všech úskalí co to obnáší, jsem se rozhodl pro vydání vlastní cestou – bez nakladatele. Objevil jsem jedinou překážku – náklady. Vydání knihy není jenom o výdajích na tisk. Výraznou část peněz spolkne také korektura. Většinu z vás jistě napadla prostá oprava pravopisných chyb, ale v případě knížek je to přeci jenom složitější a rozsáhlejší proces. A také finančně náročnější.

Zjistil jsem, že mám dvě možnosti. Chodit dál do práce na plný úvazek a doufat, že se dožiji vydání mé knihy, nebo přejít na částečný pracovní poměr a zkusit zajistit její financování jinak a dostat ji na tento svět.

K prvnímu bodu, ještě neumírám a v nejbližší době se k tomu nechystám. 😀 Dovolte mi to trochu rozvést. Jak jsem uvedl, tak mám fyzickou práci, žádná kancelář a tudíž budu pracovat dál, čímž sice vydělám na vydání knihy, ale nevím jak rychle budu zvládat psaní, takže publikování je v nedohlednu – anebo zkusím v dnešní době tolik populární crowdfunding (Kickstarter, Startovač, …). Přitom samozřejmě dál pracovat, ale jenom na poloviční úvazek, abych pokryl ubytování, jídlo a dalších drobnosti. To by mi umožnilo věnovat více času psaní a také přípravě podkladů pro finální publikaci a splnění mého cíle. Až časem člověk dojde k tomu, že není důležité bohatství, ale dělat věci, které ho naplňují a je díky nim šťastný. Zní to sice jako jedno velké klišé a byla doba, kdy bych se vysmál každému, kdo by mi tohle řekl, ale… Vlastně co k tomu víc říct, snad jen to, že všichni toužíme po něčem jiném a každý má ten svůj velký sen. Sákryš, zamyslel jsem se a odbočil úplně bokem, takže se vraťme k tématu.

Vzhledem k tomu, že čtete tyto řádky, tak už zajisté víte, že bych rád zkusil druhou možnost. Jenom mi nepřišlo správné požadovat něco za nic, nebo za nějaký příslib, že to jednou bude a proto jsem se rozhodl všechnu svoji tvorbu zde zveřejnit. Nechám čistě na vás, jestli se vám moje psaní líbí a rozhodnete se podpořit sen jednoho starého blázna.

Jak mě můžete podpořit

  • Zasláním nějaké té koruny přes PayPal (nemusíte tam mít založený účet), kolik to bude, je pouze na vás. Každý koruna se počítá a budu velice rád za jakoukoliv částku. 🙂
  • Sdílejte odkaz na mé stránky.
  • Vydáváte tištěné periodikum a chcete v něm uveřejnit jednu z mých povídku? Napište mi a domluvíme se.

Jaký je tedy plán?

Knížku se souborem povídek chci vydat tento rok a průběžně vás zde budu informovat v jaké fázi se to zrovna nachází. Mezitím budu dál psát, psát a psát. V hlavě mám toho hodně. Kromě dalších povídek, které bych tam ještě rád zařadil, mám v hlavě nástřel na praštěnou (jinak to nejde napsat, je to opravdu trhlý námět) fantasy knihu a potom gamebook, neboť se mi líbí tenhle styl a rád bych přispěl svou troškou k tomu žánru.

Buďte prosím tolerantní

Všechny zde uveřejněné povídky jsou bez řádné korektury a vzhledem k tomu, že se mi v hlavě míchá gramatika třech různých jazyků, tak to nebude úplně stoprocentní. Tím samozřejmě nechci říct, že je v každém slovu hrubka a větná vazba nedává smysl. Vše si několikrát pročítám a provádím opravy, ale jedny oči nezachytí vše, a proto je právě potřeba dobrá korektura od profesionála. Jeho péče se mým textům dostane předtím, než kniha půjde do tisku. Proto vás prosím, vezměte na tohle ohled.

Samozřejmě budu velice rád za každou konstruktivní kritiku, pro kterou můžete využít komentáře u jednotlivých povídek. Velice rád si přečtu, co se vám líbí nebo nelíbí, abych věděl v čem se zlepšit. Přeci jenom jak se říká ‚Žádný učený z nebe nespadl.‘

Drobný dovětek na konec

Na začátku jsem slíbil, že se vrátím k mému jménu. No je to vlastně prosté. Vzhledem k tomu, že v cizině prakticky nikdo nedokáže vyslovit moje jméno, tak to většinou skončilo větou ‚Říkej mi prostě John.‘ Bylo to lepší než, aby pořád na člověka volali jenom ‚hej.‘ Občas padli vtipné narážky na to, když jsem tedy John, tak moje příjmení je Smith. A jak jsem se rozhodoval o autorském jménu pod kterým bych chtěl uvést svou knihu na trh, tak jsem si uvědomil, že už nemusím hledat. Jmenuji se John Smith a velice rád vás poznávám. 🙂

Děkuji, že jste dočetli až sem a přeji vám příjemný zážitek z mé skromné tvorby.


Nevíte kde začít? Máte-li chuť na něco malého, takovou jednohubku, tak si přečtěte Budiž světlo? Pokud jste ještě nedopili svou kávu a chcete něco delšího, tak je tady např. Poslední zhasne. Případně si můžete projet seznam povídek a vybrat si dle libosti.

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *